Mika Waltari – Egypťan Sinuhet
Mika Waltari – Egypťan Sinuhet
Autor Mika Waltari je nejznámějším a nejplodnějším finským autorem, byl to spisovatel, novinář a dramatik. Během studií přispíval do několika časopisůa psal poezii a hororovépříběhy inspirované Edgarem Allanem Poem. Ve 20. letech se stal vůdčí osobností skupiny „Nositelé ohně“, která se postavila proti dřívějšímu finskému tradicionalismu a propagovala orientaci na moderní evropské proudy. Dílo Spisovatelské činnosti se věnoval hlavně v období 2. Světové války a po ní. Mezi jeho díla patří romány – Cizinec přichází, Plavovláska, Krvavá lázeň, Šťastná hvězda, Tajemný Etrusk a Egypťan Sinuhet – historické romány. Kromě těchto románů ve stejné době psal detektivky, básně, pohádky a divadelní hry. Zejména jeho novely patří ke špičkovým. Některé z nich byly nejprve odmítány, pro jejich údajnou obscénnost. Waltari je musel vydávat sám. Egypťan Sinuhet Patnáct knih ze života lékaře Rozsáhlý román zachycující život egyptského lékaře v pohnutém období panování 18. dynastie egyptských faraónů, kdy došlo k neúspěšnému pokusu o sociální reformu společnosti. Sinuhet nezná svůj původ, jako nemluvně připlul po řece v loďce z rákosu a ujala se ho Kipa se svým manželem Senmutem, lékařem chudých lidí. Sinuhet vyrostl v milující rodině a zatoužil stát se lékařem jako jeho adoptivní otec. Po skončení studií se setkává s krásnou nevěstkou Nefernefernefer, do které se zamiluje a touží ji získat, postupně jí daruje veškeré své jmění, dokonce i dům a hrobky svých rodičů, které tak připraví o posmrtný život. Sinuhet je jmenován na místo královského otvírače lebek. Zklamaní rodiče páchají sebevraždu a zahanbený Sinuhet, který nemá žádné prostředky, odjíždí společně s otrokem Kaptahem do Sýrie. Sinuhet cestuje velmi dlouho, navštíví mnoho cizích zemí, kde se seznamuje s místním lékařstvím a dělí se o zkušenosti. Tak se z něj stává vynikající uznávaný lékař. Na svých cestách se zamiluje do dívky Minea, ta však brzy umírá. Po návratu do Vesetu dá Sinuhet Kaptahovi svobodu a ten díky svým schopnostem bohatne, stále však považuje lékaře za svého pána. Mezitím se v Egyptě událo mnoho věcí. Sinuhetův přítel, faraon Achnaton, se pokouší zavést kult jediného boha – Atona. To se ale lidem ani kněžím nelíbí a poměry v Egyptě se tak horší a horší. Spor vyvrcholí občanskou válkou a jediným východiskem je zabít faraona. Ten nakonec vypije jed z rukou samotného Sinuheta. Během nepokojů je zabita Sinuhetova druhá družka Merit i jejich syn Thovt. Faraonem se stává zlý kněz Aj a později Sinuhetův přítel, zdatný vojevůdce Haremheb. Protože byl Sinuhet u všech důležitých událostí a přátelil se s Achnatonem, ví toho velmi mnoho. Haremheb jej proto posílá do vyhnanství na pobřeží, kde Sinuhet sepisuje své životní osudy. Umírá osamocený daleko od domova, ale v míru. Postavy Sinuhet – hlavní postava románu, vynikající lékař, královský otvírač lebek, přítel faraona, od kterého dostal přezdívku Ten-jenž-jest-osamělý; čestný, inteligentní člověk, chtěl by žít čestný spokojený život, ale to se mu nedaří, všechny jeho lásky končí tragicky, snílek, nezodpovědný Kaptah – Sinuhetův otrok, výborný obchodník, bohatství a blahobyt jsou pro něj vším, oddaný Sinuhetův sluha a rádce, stává se mu přítelem a svou inteligencí a vypočítavostí často pomůže pánovi z nesnází Nefernefernefer – krásná kněžka, která využívá muže, kteří pro její krásu udělají vše, získává tak velký majetek, jejich lásku nedokáže opětovat Haremheb – Sinuhetův přítel, voják, později zdatný vojevůdce, oslavovaný hrdina, později faraon, zamilovaná do princezny Beketamon, která jej ovšem nechce, vezme si ji proto násilím a zplodí s ní nástupce trůnu, velmi vulgární, hrubý muž Achnaton – faraon, kterému se v mládí zjevil nový bůh Aton, velmi idealistický, naivní muž, oddaný svému bohu, pravděpodobně trpí psychickou nemocí Kompozice Egypťan Sinuhet překračuje rámec historického románu a obsahuje celou řadu paralel k současnosti. Vyjadřuje odpor k válce a víru v humanismus, lidskou rovnost a důstojnost. Retrospektivní vyprávění v ich-formě je archaizováno biblickými prvky a stylistickými postupy klasických egyptských faraonských povídek. Osobní život vypravěče se prolíná s historickými událostmi jeho doby, kterým přihlíží, nebo je sám ovlivňuje. Dějová linie je obohacována úvahovými pasážemi ve formě Sinuhetova vnitřního monologu a parafrázovanými dialogy. Z nich jsou nejzávažnější ty, v nichž je lékaři partnerem jeho sluha (otrok) a v nichž dochází k filozofickému střetu různých hodnotových systémů a pohledů na smysl lidského života. Kaptah ho poměřuje bohatstvím a osobním pohodlím, Sinuhet svědomím a vnitřní odpovědností sobě samému, snahou o důstojnou existenci. Věčná lidská honba za blahobytem je metaforizována obratem "mít svou číši plnou". Rozděleno do patnácti kapitol – knih, navazují těsně Jazyk - spisovný, v časté přímé řeči hovorový, místy až nepřiměřeně vulgární výrazy (Haremheb), archaismy - přirovnání, metafory, personifikace L. R.