Karel Poláček - Bylo nás pět
Karel Poláček – Bylo nás pět
Autor
Karel Poláček (1892 -1944) Spisovatel a novinář židovského původu, spolupracoval s Lidovými novinami jako sloupkař a fejetonista a také soudní zpravodaj, zemřel v koncentračním táboře.
Dílo
Karel Poláček patří mezi nejvýznamnější autory meziválečné prózy, vynikající humorista (často používal satiru, sarkasmus), psal i filmové scénáře (Muži v offsidu).
Poláček se snažil s humorem zobrazit „malého člověka“ v každodenním životě, častým námětem jeho děl je lidská malost. Je tvůrcem mnoha vtipných novotvarů, např. „ten mně může být ukradenej“.
Psal převážně humoristickou prózu – povídky a romány – Hráči, Hlavní přelíčení, Hrdinové táhnou do boje, Okresní měst, Podzemní město, Hostinec U kamenného stolu, Bylo nás pět, kniha pro děti – Edudant a Francimor, publicistické soubory – ze soudní síně, Okolo nás, Židovské anekdoty, posmrtně vydaný deník Se Žlutou hvězdou.
Zařazení autora
Poláček patří do období meziválečné literatury, řadíme jej ke skupině prodemokratických autorů spolu s Eduardem Basse, Marií Pujmanovou, Jiřím Ortenem, Jarmilou Glazarovou a Vladimírem Holanem.
Bylo nás pět
Poláčkovo nejvýznamnější dílo, psáno v koncentračním táboře, vydáno posmrtně, autobiografické prvky, Poláček v knize vzpomíná na své dětství, ale děj zasadil do období Protektorátu, kdy se jeho život chýlil ke konci.
V knize kritizuje maloměšťáckou společnost, politika a problémy doby jsou v pozadí, protože si je malý kluk neuvědomuje, nevinný humor, skrytá melancholie.
Tato radostná kniha je obrazem šťastného dětství malého chlapce Petra Bajzy, za kterým tušíme samotného autora, což je ještě umocněno vyprávěním v první osobě. Péťa Bajza je syn skromného obchodníčka, který je závislý na lidech. Do rodiny patří i maminka, starší bratr Ladislav, malá sestra Mančinka a služka Kristýna, Petrem zvaná Rampepurda, se kterou se často kočkuje. Hlavním dějem příběhu jsou bezesporu dobrodružství party pěti chlapců, Petrových kamarádů. Péťa Bajza, Bejval Antonín, Éda Kemlink, Jirsák Čenda a Zilvar z chudobince, to jsou kluci, kteří se věčně pošťuchují a škorpí, ale jako nerozluční kamarádi zažijí spoustu dobrodružství.
Postavy
Hlavní postava
Petr Bajza – malý syn obchodníka, chytrý, má plno darebáckých nápadů, vyhledává dobrodružství, snaží se být zdvořilý a mluvit spisovně, rád čte
Vedlejší postavy
Maminka - laskavá žena, starostlivá matka, hodná
Tatínek - skromný obchodník, uctivý, závislý na lidech, proto ke všem zdv
Antonín Bejval - nejlepší kamarád Petra
Čeněk Jirsák - jeho tatínek dělá čepice, pochází z věřící rodiny, ministruje
Josef Zilvar - je nejchudší z nich, je z "chudobince", jeho tatínek má dřevěnou nohu a žebrá
Eduard Kemlink
Eva Svobodová - kamarádka Petra, její rodiče mají cukrárnu
Kristýna - služka u Bajzů, malá, veselá a rozverná, pochází z Rampuše, Petr jí říká Rampepurda, má chlapce
pan Fajst - protivný mravokárce, stěžuje si na mládež, která ho nezdraví
Vařekovi - strýc a teta Ema, lakomí příbuzní Bajzů
Otakárek Soumar - chlapec z bohaté rodiny, má vychovatelku, rád by se kamarádil s ostatními chlapci, ale vychovatelka mu to nedovolí
Alfons Kasalický - syn ředitele cirkusu, chodí s Petrem do školy, když je cirkus ve městě, neumí násobilku ani základní věci ve škole, ale je nejlepší v tělocviku, umí dělat neuvěřitelné akrobatické věci
Kompozice
Chronologická, kapitoly bez názvu, těsně navazují.
Jazyk
- Spisovný (pročež, ježto, avšak) se střídá s nespisovným a hovorovým, komika, zkomolená slova – milistruje (ministruje), chvilánka, holčenčí
- Špatné tvoření slov - maminka je ještě nejhodnější než tatínek, kdybysem, slova citově zabarvená – děsně, parchanti
- Nesprávný slovosled – „Kolik myslíš, tatínku, bude si pan Jirsák čítat za tu čepičku?“
- Dlouhá souvětí, častá přímá řeč
L.R L.R.