Team EKO

Antoine de Saint Exupery - Malý Princ

Společensko – historický kontext :

Světová proza 1.poloviny 20 století , realistický proud–

-Vliv 1sv (1914 – 1918)

-hospodářská krize 30tých let, otřesení sociálních jistot,

Rysy literatury: existencionální problémy, neexistuje tabu v lit. a umění(více erotiky a

nepřípustných témat), experiment s jazykem, epika zužila zorná pole vypravěče(vypravěč
v 19.století byl všudy-přítomen,tzn dlouhé popisy ve třetí osobě, teď řada věci zamlčena,
autor pracuje s náznakem), důraz na psychiku osobnosti.

Rozdělení lit.v tomto období:

1.Realistický proud – tradiční schéma románu

2. Experimentální proud – v proze se objevuje porušení časové i dějové linie, objevují se
symboly a experimenty s jazykem.

3.Detabuizace sexu

Literární kontext:

Realistický proud ve Francii: Romain Rolland – profesor hudby, esejista,dramatik,Nobelova
cena za lit. Napsal životopisy Gándhího,Beethovena,Tolstého a Petr a Lucie – protiválečná
novela o velké lísce, odehrává se roku 1918. Hl.hrdinové se potkávají uprostřed válečné
Pažíže v metru a uzavírají se do sebe. Vztah má vyvrcholit ve Vilikonočnim týdnu, zahynou
však na Velký pátek při koncertu v chrámu. Kontrast dvou rovin – válečná Pažíž a intimní svět
milenců.

V Nemecku: Erich Maria Remargue –antimilitarista,antifašista, v 18 letech odvelen na 1svv,
po návratu z vojny se španě začlenoval do společnosti, hodně střídal povolání(učitel,maliř).
Na západní frintě klid, Nebe nezná vyvolených, Tři kamarádi, Miluj bližního svého.Černý
obelisk, Cesta zpátky.

Pražská německá literatura- autoři píšíci německy, vetšinou židé, kteří byli spjati s Prahou.

Experimentálni proud-Franz Kafka – povídka Proměna.

Byl francouzský prozaik, publicista a letec. Pocházel z aristokratické rodiny. Studoval ve
Švýcarsku a v Paříži. Od mládí se zajímal o letectví. Leteckou způsobilost získal během
vojenské služby. Povoláním letec, jenž jako civilní pilot létal na dálkových linkách a jako
voják bojoval na straně španělských republikánů i za druhé světové války proti nacistům.

Sestřelil ho asi německý stíhač nad Korsikou. Se Saint-Exupéryho povoláním je úzce spjato
i jeho literární dílo. Na zkušenostech letce si vybudoval svou hrdinskou životní filozofii:
cílem života není dobrodružství, ale čin jako oběť pro druhé, plné odevzdání se úloze, která
nepřipouští vyhnutí. „Kosmická samota“ letce mu umožňuje podívat se z výškového odstupu
na svět a člověka a hledat jeho pravé poslání.

Psal humanistické příběhy, k nimž čerpal náměty ze svých zkušeností pilota a ředitele letišť.
Svět vidí pohledem člověka žijícího v blízkosti ohrožení. Jeho příběhy jsou prostoupeny
filozofickými úvahami o smyslu lidského života.

Kurýr na jih - román, který autor napsal v Africe, kde byl v té době ředitelem pouštního
civilního letiště.

Země lidí - próza, která je souborem osmi statí a vzpomínek na zavádění prvních poštovních
linek mezi Evropou a severní Afrikou.

Citadella - nedokončená próza, která měla být filozofickým souhrnem jeho názorů a
zkušeností.

Noční let, Válečný pilot

Malý princ - obsah:

Hlavní téma: Malý princ, kouzelná pohádková bytost, přichází na naši Zemi ze vzdálených
vesmírných světů, aby se kdesi v africké poušti setkal s autorem tohoto příběhu a zjevil mu
tajemství své podivuhodné životní pouti. Ale zjeví mu mnohem víc: tajemství čistého srdce,
dobra a krásy.

Vedlejší téma: Autor vypráví o nepochopení ze strany dospělých, o jejich neinteligenci a
o tom, jak to děti mají s dospělými těžké. Autor nakreslil hada, jak spolkl slona a nikdo to
nepochopil. Dospělí ho nutili učit se a učit se, malování zakázáno.

Vypravěč vypráví o setkání s malým princem, kterého potkal před šesti lety na poušti, kde
oba ztroskotali. Malý princ po něm požadoval obrázek beránka. Vypravěč se snažil jak jen
mohl, ale princovy se nakreslený beránek nikdy nezamlouval. Tak mu tedy vypravěč nakonec
nakreslil krabici a řekl, že beránek je v ní. Vypravěč poté zjistil, že planetka odkud malý princ
přichází je velmi malinká.

Malý princ mluvil i o květině, kterou má na své planetce a jak je mu velmi blízká, kvůli které
ale nakonec svou planetku opustil.

Během putování na zemi potkal hada, lišku, výhybkáře a obchodníka, který prodával vodu
v pilulkách. Z každého tohoto setkání si odnesl něco moudrého a poučného,ale mnohdy i
nepochopitelného.

Malý princ s vypravěčem nalézají v poušti studnu. Nakonec se pak vypravěči podaří svůj stroj
opravit a princ se tak může také vrátit „domů“ na svou planetku.

Epizody: Za epizody bychom mohli pokládat princovy návštěvy na různých planetkách.

Tyto planetky navštívil a už se tam nikdy nevrátil. Přišel na to, že lidi kteří tyto planetky
jsou poměrně pro život nedůležití a většina z nich myslí jen na sebe. Tito lidi, co potkal na
planetkách při svých dobrodružstvích, charakterizují lidské vlastnosti i city.

Pro mě nejkrásnější myšlenka vyplynula z návštěvy pijanovy planetky. Pije prý, aby zapomněl
na to, že se stydí, že pije. Myšlenka je to hodně ze života. Jde o začarovaný kruh, který
mnohé z nás provází celým životem, aniž bychom si to uvědomovali.

- román je na začátku a na konci psán chronologicky

- ta část, kde navštěvuje různé planetky je psána retrospektivně (vzpomíná, vrací se do
minulosti)

Jazyk - - kniha je psaná převážně spisovnou češtinou

Textové prostředky - když vypravěč na začátku popisuje svoje dětství – mluví sám o sobě
a sám za sebe – je použita Ich-forma – ta se pak objeví i v úplném závěru knihy (autor
vzpomíná)

- častější je zde ale Er-forma, protože autor z větší části knihy popisuje samotného malého
prince a jeho činy.

Obrazná pojmenování - v této knize je možno najít mnoho obrazných pojmenování

- Metafora: ... stará opuštěná skořápka ... tak se vyprávěč vyjádřil o princově mrtvém těle

... kroužek barvy měsíce ... = had

- Přirovnání: ... klesl pomalu, jako padá strom ...

- Personifikace – jelikož se jedná o pohádku je zde personifikace velice častá – zvířata,
květiny i věci se chovají jako lidé

(např.: ... hvězdy se tiše smějí ... vítr dlouho spal ... studna zpívá ...)

- Hyperbola: ... rychlík otřásl domkem výhybkáře ...

... nekonečná poušť ...

- Epiteton: ... chvějící se slunce ...

- Oxymóron: ... Jste krásné, ale prázdné ...

- Zvukomalba: ... zanechávaje za sebou lehký kovový šelest ...

- autor si k popsání událostí pomáhá obrázky

- nevyužívá žádných archaismů ani dlouhých souvětí

- kniha je rozdělena do 27 kapitol – mnohé z nich jsou velmi krátké

kniha je psaná z pohledu autora ,který je v ději druhou nejdůležitější postavou ,po malém
princi

- kniha je trošku melancholická a nutí k zamyšlení

- líbí se mi prosba autora na konci knihy: prosí nás, abychom mu napsali, až se princ na poušť
vrátí

Andrea Budínová